#287 NEVYCHOVANÉ DĚTI NA BĚŽKÁCH

Posted: Leden 18th, 2012 | Author: Achjo Bitch | Filed under: Achjo Bitch | 1 Comment »

Vzpomněla jsem si po letech na běžky. Takové nápady neradno a netřeba odkládat na hromadu jednoho-dne přání, kde se válej poklady jako přečíst sebrané spisy všech významných filosofů, podívat se na všechny série všech těch třiceti seriálů co jsou skvělý a já je neviděla, změnit svět a lidi a spol., a tak jsme radši rovnou vyrazili (rovnou… o tom, když se na výlet, který je dvě hodiny od města, „jede“ celkem 3 dny a 6 hodin zas někdy jindy) a z parkoviště přes voskovací služby (pro vtipálky – žádnej bikini wax, normální férovej vosk na lyže) jsme rovnou vběhli na Jizerskou magistrálu.

Napřed to samosebou jde ztuha (což mě taky sere), většina seniorů-horalů vás předbíhá elegantním bruslením v prostředním pruhu a ještě na vás stihne zavolat zlomyslné „je to námaha, co!?“, ale skluz po skluzu se člověk dostane k elegantnímu stylu. Připadá si jako Neumannová zmutovaná s Hančem a Vrbatou, jako princezna bílé stopy a jako někdo z katalogu sportovnícho oblečení a pak… pak teprve si dovolí začít všímat si nedostatků týdle nádhery a začít taky trochu hejtovat, žejo.

Až včera jsem pochopila, co celé moje dětství vadilo mým rodičům na tom, že jsem chtěla jezdit s rozepnutou vlající bundou, bez čepice a ideálně taky bez pověstného něčeho kolem krku. Včera jsem takovejch dětí viděla zhruba třicet najednou (v rámci německého lyžáku) a co se na to dá říct… Je to hnus, humus, hrůza, na hory to nepatří, většina těch holek měla navíc na sobě džíny a po obličeji černý pruhy od řasenky (slzy a sníh neodličujou úplně dobře, neasi) a mě to kazilo výhled na zasněžený les a radost z jízdy.

Protože když se před váma válej tyhle ukňouraný mini lidi, hůlky a běžky roztažený tak, aby to ideálně pokrylo celou stopu, to vše navíc v rozestavění cik-cak, takže z kopce dolů jedete slalomem a čekáte, kdy nějakýmu nebožákovi přejedete ruce a pak ho udusíte, až vám o něj zakopne běžka a pak půjdete do vězení a tak dále, JE TO SAKRA NA HOVNO!

Netvrdím (ani nemůžu, haha), že jsem atlet roku. Já jsem ráda, že dospělí i děti běžkujou a že někde si to člověk pocvičovat musí. Je to zdraví i duchu prospěšná činnost, ale proboha, když máte jednoho kníratýho vedoucího + třicet školáků, co na tom stojej poprvý, není snad nutný je rovnou tahat na trasu Jizerské padesátky a nechat je tam, ležící spící, za denního provozu, ne?!