Notice: Undefined index: action in /www/1000vecicomeserou.cz/1000vecicomeserou.cz/wp-content/themes/clean-home/functions.php on line 30 1000 věcí, co mě serou » #275 DEBILNÍ EXPERIMENTY vol. 1 – BIKINI WAX

#275 DEBILNÍ EXPERIMENTY vol. 1 – BIKINI WAX

Posted: Leden 2nd, 2012 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 1 Comment »

Seděla jsem předevčírem na manikúře, když do indické chatrče, kde jedna překrásná Indka vede lazebnictví, sebevědomě vstoupily dvě Britky s otázkou: „Can we get bikini wax here?“ Indka přikývla, zeptala se jenom, jestli „sides or full“, a zapsala si je na třetí hodinu.

Kromě jednoho prepubertálního pokusu s depilačním krémem na nohy jsem si celej život vystačila s žiletkou a pěnou na holení. Depilaci voskem jsem do té doby znala pouze z kosmetických rubriky ženských časopisô, ale když jsem tu ŽIVĚ viděla, jak jednoduše lze taková věcička (a navíc za lokální pakatel) objednat, ozvala se ve mě touha po dobrodružství.  Začala jsem proto nenápadně vyzvídat jestli to hodně bolí (no no, I do it without pain, madam) a jakoby nic, úplně ledabyle, jsem se dobrovolně upsala na večer téhož dne.

Čím víc se blížila osudová devátá (hodina), tím víc jsem se klepala a ošívala, ale Š.  (který měl o této proceduře podobně romantické představy jako já) mě posměšně „uklidňoval“, že se nemám čeho bát a ať si to nepletu s gynekologem a mě to kupodivu vůbec neuklidnilo (a taky nebylo proč se uklidňovat, ale nepředbíhejme).

Vešla jsem do salónu a místo pozdravu jsem na Prashiku vyhrkla něco jako „JÁ TO DNESKA DĚLÁM POPRVÝ“, ale to nikoho kromě mě zrovna dvakrát nedojímalo. Krásná, leč krutá kosmetyně mě uložila do zadní místnosti a dala mi jasný signál k sundání plavek a zatímco jsem tam vytřeštěně ležela, ona si zpívala divnou ukolébavku a míchala horký vosk.

To už jsem si byla jistojistá, že nic na způsob bikini wax nechci, ale bylo mi trapné se vzdávat ještě před začátkem a rozhodla jsem se proto zahrát náročné představení „Statečná Achjo Bitch“. No a potom… Helejte, já jsem chtěla bejt trpělivá, ale už nanášení vosku tak šíleně pálilo, o strhávání vosku na stejném místě několikrát po sobě ani nemluvě, ale po cca třech minutách bylo moje odhodlání pro dobrou věc definitivně v háji. Začala jsem v duchu proklínat Prashiku, její salon, ďábla, který vynalezl horkej vosk a zasadil ho do dámské kosmetiky, ty dvě báby, co mě inspirovaly k tomuhle kreténskýmu nápadu, a sebe, že mě takovýhle blbosti vůbec napadaj a že sem tak blbá, že je pak klidně praktikuju i ve skutečnosti.

A pak už to nešlo dál, prostě nešlo. Řekla jsem tý usměvavý paní, že to by mi asi tak pro představu stačilo a že už budu muset jít domů. Ona byla nefalšovaně překvapená, vždyť jsem přeci chtěla kompletní oholení a najednou bych takhle chtěla odejít zrovna z jejího lehátka. Tak jsem jí skorem v slzách poprosila, ať si to nebere osobně, ale že španělská inkvizice by se od ní mohla hodně naučit a že je mi jedno, že to mám takové… strakaté. Po právu mi naúčtovala jen půlku ceny (jakási dalmatinská sleva, pro ty, co to nevydržely) a já mohla odejít a zbytek večera poslouchat vtipy na téma vosk a depilace a bejt nasraná (hlavně teda sama na sebe), co to zas bylo za nápady a že jsem radši nešla někam na panáka.

NEVER EVER MORE.

Je to na píču.

Přeneseně i doslova.

 

«
»