#239 AKORD B DUR NA KYTAŘE

Posted: Listopad 8th, 2011 | Author: | Filed under: Attila Bič Boží | 54 Comments »

Když se člověk začne učit hrát na kytaru, většinou se jako první naučí durový akordy G, C a D, s čimž si nějakou dobu vystačí. Jasně, všechno s tim nezahrajete, ale nějaký ty Míle a míle u táborovejch ohňů z toho dohromady dáte, když přidáte i pár základních mollovejch akordů, zvládnete i Dajánu, holky si vás zákonitě začnou víc všímat a je už jen na vás, jestli v tom okamžiku máte pocit, že rozbolavělý otlačený bříška prstů už splnily svůj účel, nebo zda chcete postoupit do vyšší ligy.

Tou vyšší ligou se rozuměj takzvaný barré akordy, mezi některými kytaristy familierně přezdívaný baryky. Trochu teorie: zatímco u akordů zmíněných v prvním odstavci mačkáte vždycky jedním prstem jednu strunu na jednom místě, u barré akordů musíte jedním prstem, většinou ukazováčkem, zmáčknout všech šest strun najednou, a ostatní prsty taky nezahálej. Což neni prdel.

Prvnim takovym novym akordem bejvá akord F, kterej v podstatě neni zas tak zásadně těžkej a většina lidí, co se snaží o postup do vyšší ligy, ho dává relativně s přehledem. Jenže pak přijde prokletý B dur. Když chcete zahrát B dur, musíte zmáčknout ukazováčkem všech šest strun na prvním pražci, a prostředníčkem, prsteníčkem a malíčkem druhou, třetí a čtvrtou nejvyšší strunu na třetím pražci. Což už vůbec neni prdel.

Nejsem si jistej, jestli nekytaristi z mýho výkladu pochopěj, o jak zapeklitej hmat se jedná; já jsem si to plně uvědomil až asi před dvěma dnama, kdy mi bolestně došlo, že se timhle chvatem snažim porazit kytaru už nějakejch osmnáct let a pořád a ne a ne to dopadnout. Vždycky nějaká struna nezazní pořádně, levačkou křečovitě svírám krk kytary a pravačka se snaží drnknout zvučný B dur, jenže výsledek je vždycky všelijakej. A mně začíná docházet, že jestli jsem se do vyšší ligy nestihnul dostat za osmnáct let, teď už to na nějaký zásadní postupy moc nevypadá; sice kvůli tomu kytaru asi nerozmlátim, ale stejně mě to sere nesmírně.

«
»