#195 “MOJE MLADÁ”

Mám pocit, že označování člověka, se kterym zrovna tvoříte dvojičku, je tak nějak celkově vošajstlich. Chápu, že slova jako “partner/ka” nebo “přítel/kyně” znějí občas zbytečně oficiálně, zbytečně strojeně, zvlášť když je člověku osumnáct. Jasný, když je člověku osumnáct, má pocit, jak je najednou dospělej, a jednoduchej termín “můj kluk/moje holka” mu může připadat dětinskej, ale rozhodně je to míň dětinský, než když se začnou používat rádoby vtipný patvary jako “přítulka”, tohle slovo mi mírně zvedá kufr a při jeho použití v uzavřených místnostech okamžitě vyrážim nouzovym východem na vzduch.

Samozřejmě nemluvim o výrazech, kterýma si ty dva říkaj, když jsou o samotě. Nebudu se tady pouštět do rozpomínání, jak všelijak jsem kdy tituloval a jak všelijak jsem byl titulován sám, von má každej člověk svoji sbírečku. Samozřejmě, když se náhodou nějaký takový slovo prokecne na veřejnosti, bejvá dotyčnej mnohdy terčem výsměchu, zejména když je to třeba metrákovej pokérovanej hrana chlap a zjistíte, že svojí vopírsingovaný hodně drsný partnerce říká v intimních chvílích “žabinko”.

Co mi ale přijde úplně nejhorší, je “moje mladá”. Z toho bleju rovnou. Já nejsem žádnej feminista, to chraňbohyně, ale okázalý mačovství je mi dost často taky proti srsti, a “moje mladá” smrdí mačovstvím na sto honů. Nemůžu si pomoct, ale “moje mladá” je jenom parafráze na “moje stará” a ať si řiká kdo chce co chce, já u “moje stará” (i u “můj starej”) cejtim nevyslovený, ale zcela jasný “moje stará kráva” (a “můj starej kretén”). Mně prostě připadá, že „moje mladá“ je synonymum přibližně pro „ta blbka, co se s ní teď oficiálně tahám, vlastně se mi ani moc nelíbí a rád ji taky moc nemám, ale nikoho lepšího sbalit nedokážu, tak to holt musim vydržet s ní“.

A jo, vim, že jsem za život naplácal spoustu hovadin, zejména v mladším věku, co se dá dělat, byl jsem mladej a potřeboval jsem peníze. Ale nikdy, nikdy, NIKDY jsem nepoužil termín “moje mladá” a jsem tomu rád, protože jistý věci si člověk nevodpouští a tuhle bych počítal mezi ně. Takže vážení, je málo věcí ještě míň vtipnejch než “ksichtokniha”, ale “moje mladá” mezi ně spolehlivě patří. A jestli budu mít někdy dceru a zjistim, že jí její kluk říká “moje mladá”, popakuje se hodně svižně a dceru zamknu do sklepa, dokud na toho kreténa nezapomene.

Follow

Mám pocit, že označování člověka, se kterym zrovna tvoříte dvojičku, je tak nějak celkově vošajstlich. Chápu, že slova jako “partner/ka” nebo “přítel/kyně” znějí občas zbytečně oficiálně, zbytečně strojeně, zvlášť když...