#172 NEMÍT KUCHYŇ

Posted: Srpen 3rd, 2011 | Author: | Filed under: Achjo Bitch | 13 Comments »

Rekonstruovat ateliér v centru Prahy? NEVADÍ

Nastěhovat se do něj o 5 měsíců pozdějí, než bylo v plánu? VADÍ

Přiotrávit se Savem při úklidu? NEVADÍ

Nemít kuchyň? JÓOOOO, to vadí, to mi teda vadí…

Nemluvě o teplý vodě, o který nemluvim proto, že mi ji přijdou zapnout v pátek… Celá rekonstrukce samozřejmě obnášela větší či menší vosery skoro pořád, ale znáte to, človek l’ahko zabudá, ale s čím se nesmířím, je moje demence, se kterou jsem nenaplánovala kuchyň s předstihem. Jo, je to tak, za dnešní věc, co mě sere, si můžu tak akorát sama. Protože já prostě nevím ještě úplně přesně, jakou chci kuchyň, ale rozhodně vím, že nechci, aby mě tu ta kuchyň příštích pár let obtěžovala, například hnusnejma úchytkama nebo ošklivou barvou, nedejbože nefunkčním spotřebičem.

Achjo bitch knows her place (kitchen) a to ne proto, že jsem holka, ale proto, že vaření a bytí v kuchyni mě docela baví, teda vlastně baví mě to hodně a představa, že při mém vahávém přístupu (modrá nebo šedá? lesk nebo mat? dřevo nebo kov?) tu budu dalších pár měsíců o jedný rychlovarný konvici, dvou talířcích, pěti skleničkách na víno, jednom french pressu a sadě na míchání koktejlů, mě moc nerajcuje. Nemám ráda instantní polívky ani instantní ovesnou kaši a vzhledem k tomu, že nemám ledničku, nemám ráda ani to pitomý trvanlivý mlíčko do kávy a většinu času tu jím jenom jablka a jestli přestanu mít ráda jablka, tak nastane konec světa.

Doufám, že dnešním článkem se něco změní, že když si takhle uvědomím, o co přicházím (v mým případě totiž přicházím i o nanicovatej chleba se sýrem), naštvu se tak, že se seberu a začnu to hrotit a do týdne tu mám montéry a hned potom tu mám kamarády a všechno svý kuchyňský harampádí a dřez a taky sporák a slunce se zase trochu rozsvítí.

V prvním světě se prostě bez kuchyně moc žít nedá.

«
»