#169 LIDI, CO SE NA DÁLNICI TVRDOŠÍJNĚ DRŽÍ V PROSTŘEDNÍM PRUHU

Nevim, jak často jezdíte po dé jedničce na úseku z Prahy do Mirošovic. Já moc ne, ale kdykoliv tam jedu, dostávám pravidelně kolem čtrnáctapůltýho kilometru hysterickej záchvat. Na zmíněnym úseku komunikace jsou totiž tři pruhy. Normální tři regulérní pruhy, ne dva pruhy plus takovej ten jeden pro dýchavičný Avie, co bejvá v kopcích oddělenej zprava plnou, zleva přerušovanou čárou. Regulérní tři pruhy.

Jenže ten pravej na naprostou většinu řidičů osobních aut působí, jako kdyby se za jeho projíždění fasovala lepra. Všimli jste si toho taky? V prostřednim pruhu se jede, tim levym se předjíždí, pravej zeje prázdnotou. Mám teorii, že je to způsobený tim, že standardní český člověk nemá rád extrémy, nerad vyčuhuje z řady, nerad vybírá krajní řešení, takže instinktivně mu prostřední pruh přijde k běžné jízdě ideální.

Zmíněnej modus operandi prvních dvaceti kilometrů dálnice D1 nutně vede k situacím, kdy si jedu svejch stočtyřicet tachometrickejch v prostředním, přede mnou kloboučník ve starym fávu z toho víc než kilo nevymáčkne a v levym pruhu si zrovna nějaký fešáci v audinách hrajou na Diamond Race, takže šance dostat se do něj je minimální.

Samozřejmě vim, že předjíždění zprava je hanbárna, ale nemůžu si pomoct; kdykoliv na Mirošovice jedu, tak to na posledních pěti kilometrech tříproudovky vypadá tak, že v prostřednim pruhu se jede, tim levym se předjíždí a v tom pravym jede osamocenej Attila (rychleji než v prostředním, pomaleji než v levym) a jak míjí auta vlevo od sebe, cedí skrze zuby nadávky jako “hovada”, “zmrdi” a “kokoti”. A přestože věřim, že většina těch řidičů, co jsem je zprava míjel, pro mě měla jedině slova podobný, mám neurčitej pocit, že až příště pojedu směrem na Mirošovice, stejně zase na tom čtrnáctapůltym kilometru hodim pravej blinkr, nasranej naseru pár řidičů uprostřed a jenom betonový panely budou dělat dum-dá dum-dá dum-dá.

Follow

Nevim, jak často jezdíte po dé jedničce na úseku z Prahy do Mirošovic. Já moc ne, ale kdykoliv tam jedu, dostávám pravidelně kolem čtrnáctapůltýho kilometru hysterickej záchvat. Na zmíněnym úseku...