#147 DRNKÁLISTI NA ZAHRÁDCE

Rád chodim s notebookem psát na Letnou na zahrádku pod kaštany a serou mě skupinky, co si to tam pletou s táborákem.

To takhle dorazí nějakejch osmi jedinců k vedlejšímu stolu, jeden vytáhne kytaru a ostatní se začnou tetelit, jen aby se už mohli přidat na refrén. Začíná se většinou polohlasně. Muchomůrky třeba. Knockin‘ on Heaven’s Door. Yesterday, když to kytarista dá, což většinou zkusí a pak nedá. Každopádně písničky spíš pomalejší a tklivější. Žádný rychty. “Nějakou lidovku, třeba Sbohem galánečko,” řekne ta ošklivá bloncka, co se snaží lepit na brnkálistu, kterýmu ostatní říkaj “Medvěde”.

Po Galánečce se to začíná rozjíždět, protože (lidovky vždycky chodí po dvou) pak musí dojít na Vínéčkó bílé, což vyvolá v Medvědovo bráchovi sice nelogický, ale bouřlivě odsouhlasený nápad, že by si mohli dát dvojitou vodku. Ta zesílí refrény pěkně do forte, v mužích vyvolá touhu v dramatických pasážích textů si stoupat a hrozit, v ženách vyvolá romantické nálady, takže dojde i na Pramínek vlasů; pasáž “o sny mě připraví teprve svítání” bývá kvůli vysoké poloze obzvláště bolestná.

Stoly přímo sousedící s hudební produkcí se vylidňují. Někteří zpěváci pijí třetí dvojitou vodku, Medvěda nevyjímaje, takže hraje už opravdu rozvolněně, tak jak to cejtí, nejde už tolik o přesnou intonaci, ale hlavně o výraz, pod kterým rozuměj hlasitost. Bedna od whisky? Jistě. Slavíci z Madridu? Samozřejmě. Neuvěřitelně dementní asi patnácteré opakování posledního “naj, nananá ná ná na…”? Ale jistě. Knockin‘ on Heaven’s Door pro velký úspěch ještě jednou? Přirozeně. Medvěd zkouší zpívat Knockin‘ on Heaven’s Door jako Axl Rose? Pochopitelně. Pověste ho vejš. Bloncka pláče, protože Michal Tučný bejval skvělej chlap. V Montgomery bijou slony. Bloncka furt řve, Medvěd si ublinknul do kytary, já skřípu zubama, zaklapávám noťas a jdu si najít nějaký klidný místo dost daleko od jakýhokoliv strunnýho nástroje.

Hele, běžte si zpívat do lesů! Zajíci a srnky vás potřebujou.

P.S. V některém z příštích dílů vašeho oblíbeného internetového seriálu se budeme zabývat bubínkáři a podobnou havětí.

Follow

Rád chodim s notebookem psát na Letnou na zahrádku pod kaštany a serou mě skupinky, co si to tam pletou s táborákem. To takhle dorazí nějakejch osmi jedinců k vedlejšímu...